Zamyšlení a texty

Zpět

10.4.2020. - Kázání J.B.K.Lauka na Velký pátek

10.4.2020                                                      Velký pátek

 

Texty: Izajáš 52, 13–53, 12

           Židům 4, 14-16; 5, 7-9

           Jan 18, 1–19, 42 (pašije)

 

Sestry a bratři.

 

na Velký pátek, si připomínáme památku ukřižování a smrti našeho Pána Ježíše Krista. Velikonoce jsou největší křesťanské svátky. Znamení kříže je tím základním a velmi výstižným křesťanským symbolem. A Kristův kříž nás křesťany navzájem spojuje. Kříž vyjadřuje, co věříme, co zvěstujeme a v čem je naše naděje. Chtěl bych se vám dnes přihovořit na základě biblického textu z Janových pašijí a to konkrétně: Jan 19, 28-30, kde čteme: „Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, tekl: „Žízním.“ Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.“

Ježíšova smrt na kříži je také asi tím nejméně sporným faktem z celé křesťanské zvěsti. Že by si totiž křesťané Kristovo ukřižování vymysleli, je jen velmi nepravděpodobné. Kříž totiž znamenal tehdy něco hrozně potupného. Proto také na kříži nemohl být ukřižován římský občan. Ukřižováním byli popravování především ti nejhorší zločinci, vzbouřenci a otroci. A pro Židy byl ukřižovaný rovnou Bohem prokletý. Tak to čteme v Mojžíšově zákoně: „protože ten kdo byl pověšen, je zlořečený Bohem (zlehčením Boha)“ (5M 21.23). Pro většinu Židů bylo tedy Ježíšovo ukřižování jasným Božím znamením, že Ježíš žádným Mesiášem, žádným Kristem není. Vyrovnat se s tím bylo i pro Ježíšovi učedníky velice těžké. Těžko si tedy představit, že by si Ježíšovo ukřižování vymysleli. Žijeme v zemi, která má bohatou křesťanskou minulost. A tak se vlastně napořád setkáváme se znamením kříže. Kříže, Boží muka můžeme nalézt nejenom v kostelích, ale také v přírodě, na různých rozcestích a křižovatkách. A kříž se nosí také na krku jako šperk. Jiná otázka ovšem je, zda lidé dnešní doby Ježíšovu ukřižování rozumějí. Zda chápou, jaký má smysl a proč je středem křesťanské víry a theologie. Bez hlubšího porozumění biblické zvěsti, je to totiž dost obtížné. Někdo možná vidí v Ježíšově ukřižování především výraz lidské krutosti a barbarství. Takoví tedy lidé jsou! Popravili někoho zcela nevinného. Toho, který uzdravoval a potěšoval. Takový je tedy člověk, takový je tento svět. Často zde vítězí zlo, nespravedlnost a hrubé násilí. Skutečnost Ježíšovy kruté popravy na kříži vede člověka také k soucitu. Je možné se ponořit do Kristovy bolesti, tělesné i duchovní. Do Jeho opuštěnosti, do Jeho umírání. I v našich písních najdeme takové motivy. A pro někoho jiného je Ježíšova smrt na kříži potvrzením toho, jaký to byl snílek. Takové měl ideály! Ale jak dopadl! A vlastně to ani jinak skončit nemohlo. Kdo na tomto světě sází na pravdivost a lásku, tak na to nakonec vždycky doplatí! V Novém Zákoně má Kristův kříž ovšem mnohem hlubší smysl. Jistě i zde se mluví o pýše, nenávisti, zlobě a lhostejnosti, která nakonec k Ježíšovu ukřižování vedla. Ale to zde není to hlavní. Smrt Ježíše Krista na kříži totiž vůbec neznamená, že by Ježíš prohrál. Bůh totiž i lidskou zlobu, která vedla ke Kristovu ukřižování použil pro záchranu hříšného člověka, tebe i mne, pro záchranu celého světa. Právě na kříži totiž Bůh v Kristu zcela pozoruhodně přemohl ďábelskou sílu hříchu a zla. Velmi silně je to vyjádřeno právě v janovském podání událostí Velkého pátku. Pán Ježíš tady není událostmi vláčen, ale je tomu právě naopak. Ježíš Kristus je i v těchto událostech utrpení a kříže Pánem. Uprostřed zrady, zatčení, výslechů, odsouzení, bičování a ukřižování i smrti, uprostřed těchto událostí naplňuje své poslání. A Jeho poslání je poslání Beránka Božího. Pán Ježíš Kristus je Beránek, který umírá za hříchy lidu. Který se za hříchy lidu obětuje. „Je to Beránek, který snímá hřích světa.“ (J 1,36)

Sestry a bratři. Podle evangelisty Jana Pán Ježíš zemřel právě večer na začátku židovských velikonoc. Tehdy byl totiž v chrámě zabíjen velikonoční beránek. Evangelista Jan tady vyznává svoji víru a theologii: Tím pravým velikonočním Beránkem je Ježíš Kristus. Proto Jan také zdůrazňuje, že Kristu na rozdíl od ostatních ukřižovaných, nebyla zlámána žádná kost. Tak se při něm naplnilo Písmo! Tak to čteme v 2. Mojžíšově 12.46 při ustanovení hodu beránka: „žádnou jeho kost nezlámete.“ A Ježíš je velikonoční Beránek. Kristova smrt na kříži – to je obětování Beránka za hříchy lidu. Jeho svatá a nevinná krev zachraňuje ty, kdo se na jeho oběť spoléhají. Tak, jako zachránila krev beránka v Egyptě ty Izraelce, kteří s ní pomazali své veřeje, před poslední egyptskou ranou, při které zemřeli všichni prvorození. Ježíšova krev je krev obětovaného Beránka. Na to nás Jan upozorňuje i zmínkou o yzopu, když je Ježíšovi podávána houba s octem. Yzop je však rostlina podobná naší dobromysly. Ostatní evangelisté mluví o třtině či prutu, na který byla nasazená houba omočená v octu a podána Ježíšovi. Jan však chce naši pozornost obrátit na velikonoční příběh o vyvedení Izraele z otroctví v Egyptě. Onu poslední noc právě svazkem yzopu pomazali Izraelci veřeje svých domů. Tímto znakem krve tak vyznali svoji víru v Hospodina, Boha. A tak byli zachráněni, když Hospodin trestal Egypt poslední ranou. Jan nám vlastně říká, že zde se děje to pravé vyjití z Egypta, zde umírá ten pravý Beránek. A Jeho krev nás očišťuje od všelikého hříchu. Ježíš tedy na kříži dokonává, tedy dokončuje své poslání právě jako velikonoční Beránek. Jeho krev bude vysvobozovat z beznaděje a ze smrti ty, kteří v Něj uvěří jako ve svého Spasitele a Pána. Proto tedy z Ježíšových úst zní ono: „Dokonáno jest.“(30)  Kristus zde dokonal, dokončil své poslání. Byl obětován za hříchy lidu i za nás. A Jeho krev, tedy oběť Jeho života vysvobozuje z pout hříchu a smrti všechny ty, kteří v Něj věří. Pán Ježíš Kristus na kříži dokonal, dokončil své poslání Spasitele. Věříme, že Ježíš Kristus se za nás obětoval jako velikonoční Beránek. To je naše křesťanská víra, to je naše jediná naděje na spásu a věčný život.

Sestry a bratři. Ale mohou této zvěsti Velkého pátku dnes porozumět lidé, kteří nežijí v církvi a neslyší biblické poselství? Mohou pochopit, co znamená Kristův kříž? Ano, je to pro ně velmi obtížné. A to už i proto, že zpravidla necítí před Bohem nějakou vinu. Nerozumějí závažnosti toho, co Písmo nazývá hříchem člověka. Ale podle biblického svědectví je hřích cestou ke smrti. Vždyť „odplata za hřích jest smrt“(Ř 6.23), jak píše ap. Pavel. Když lidé dnes mluví o vině, myslí především na ty druhé. Vinni jsou protivníci, třeba manželka, soused, politici, lidé jiného národa či jiného náboženství. Prostě se vytratilo vědomí osobní odpovědnosti před Božím soudem a bázeň před Boží svatostí. Málo mluvíme o tom, že vinu mám já osobně, že vinu nese také můj národ, moje civilizace, moje církev. Málo o tom mluvíme a málo to učíme své děti.

Kristova oběť na kříži může oslovit jen ty, kdo se cítí jako hříšníci, ty, kdo touží po osvobození, po osvobození na soudu Božím. Pak teprve může člověk porozumět tomu, co pro něj znamená prolitá Ježíšova krev, co pro něj znamená oběť tohoto velikonočního Beránka. Jako křesťané víme o svém hříchu. A věříme také, že díky Božímu milosrdenství máme naději. Vždyť Kristus se na kříži obětoval i za naše viny. Oběť tohoto velikonočního Beránka nám otevřela cestu k Bohu, k Jeho odpuštění i k životu věčnému. A tak událost Velkého pátku není důvodem jen ke smutku, ale také k radosti. Amen.