Duchovní cvičení

Uvedení do meditace

Původní kontext a význam slova "meditovat"

Původní biblický kontext meditace je „potichu si číst“, „šeptat si“ slovo Tóry, svatého Písma. Nemusí to být výslovně biblický text, ale také poselství Písma, evangelia, biblická zvěst.

Meditovat tedy znamená něco jako: „zpracovávat“ Slovo (poselství Písma) myslí, přemýšlet o něm, uchovávat ho v srdci jako Maria (L 2, 19) a touto cestou se dostat se dovnitř textu „pod literu“. Tradice lectio divina používá pro tuto cestu různé obrazy. Meditovat je jakoby „vymačkávat sladkou šťávu z hroznů“ nebo „žvýkat potravu“ a „chutnat její dobrotu“. Meditovat můžeme Boží slovo, ale také cvičit se v naslouchání a pozornosti vůbec. Meditací se učíme být pozornějšími a vnímavějšími pro Boží přítomnost vůbec.

Postup meditace

Literatura k meditaci je poměrně bohatá. Určité jednoduché vodítko můžete najít např. na stránkách křesťanské meditace. Průběžné doprovázení osobní meditací nabízejí bratří jezuité na www.modlitba.net.

Zde se omezím jen na několik krátkých poznámek:

• Najít si klidné místo v ústraní (kostel, kaple, příroda) a vyčlenit si na modlitbu aspoň 20 nejlépe 30 minut.
• Zaujmout uvolněnou a při tom soustředěnou polohu a v ní klidně setrvat po celou dobu meditace. Nejvíce se doporučuje sezení se vzpřímenou páteří.
• Na počátku meditace vzýváme Ducha svatého.
• Potom se „zaměříme“ na Boha, na Ježíše, na pravdu Božího slova. Nejde o to Slovo, myšlenku na Boha nějak rozumem analyzovat, ale spíš se jí prostě „vystavit“, prostě „být“ nebo „spočinout“ v Boží přítomnosti. Můžeme také říct, že meditovat je „mířit“ na Boha podobně jako lukostřelec míří na střed terče. Vytrvale, trpělivě a nevzdávat to. Cesty, jakými to děláme, mohou být různé. Např. ignaciánská spiritualita jde cestou imaginace. Modlitebník si má biblický příběh (biblickou pravdu) představovat vnitřními smysly své mysli (vidět, slyšet, cítit, chutnat a hmatat příběh ve svém nitru). Nebo můžeme vzít z příběhu jedno slovo, skupinu slov, větu a tu opakovat v mysli a během modlitby se k ní vracet. Nebo se prostě zaměříme na Boha, na Ježíše formou krátkého oslovení. Tradice zná jako jako velmi osvědčenou cestu prosté opakování Ježíšova jména v mysli. Z toho se později vyvinulo opakování věty: „Pane Ježíši Kriste, synu Boží, smiluj se nade mnou (hříšným),“ v hésychasmu. Současné hnutí křesťanské meditace velmi doporučuje opakovat v mysli starokřesťanskou modlitbu „Maran-atha“. Někdy- někomu může k soustředění myšlenek pomoci ikona (případně jiný inspirativní obraz, fotografie). Meditace probíhá nejčastěji v tichu. Stejně tak je ale možné v určitých situacích (např. trpí-li meditující tinnitem) poslouchat při meditaci ze sluchátek tichou meditativní hudbu (např. gregoriánský chorál, meditativní zpěvy z Taizé). Mně osobně hodně pomáhají zvuky přírody (déšť, vítr, mořské vlny, vodopád).
• Na závěr meditace se můžeme pomodlit Otče nebo jinou známou krátkou modlitbu.

Svoboda

Během staletí meditování bylo nahromaděna řada zkušeností, postřehů, z nichž se odvozují vodítka – pravidla pro meditaci. Je dobré tato základní znát a respektovat. Stejně tak je ale třeba je aplikovat do svých podmínek a své situace. V tom má každý meditující naprostou svobodu.

Rozptylující myšlenky

Každý meditující zná velmi dobře neustálé rozbíhání se myšlenek a odchylování se od „středu“. Doporučuje se s těmito rozptylujícími myšlenkami „nebojovat“, ale prostě je přijmout jako fakt a nenechat se jimi ovlivňovat a vést. Prostě necháme rozbíhající se myšlenky plynout jako oblaka na obloze nebo vodu v potoce a znovu a znovu se budeme vracet k myšlence na Boha, na Krista, na Boží věci, na to, co je dobré a krásné...

Cíl

Cílem je prostě být vnímavější k projevům a znamením Boží přítomnosti ve Slovu i ve světě.

Význam sdílení a doprovázení

Je dobré a užitečné podělit se o svou meditační zkušenost s někým druhým. Zvláště o to, s čím si člověk sám neví rady a potřebuje si ujasnit myšlenky a pochopení svého meditačního prožitku.

Nejlepší školou je modlitba samotná

Zkoušejme prostě podle dostupných rad a pokynů meditovat.
Chce to hodně času a trpělivosti.
Prostě to nevzdávejme.
Nenechme se odradit „neúspěchy“
ani uchlácholit „úspěchy“
ani zmást „mimořádnostmi“.

V tomto velikonočním čase se nabízí meditovat postupně příběhy o setkání Vzkříšeného Pána s učedníky a hledat v meditaci radost z přítomnosti Vzkříšeného.

Pokud se někdo o meditaci zajímáte víc nebo se chcete podělit o svou zkušenost, neváhejte se obrátit na někoho pro vás důvěryhodného. Informace a radu také jistě můžete najít ve Světovém společenství pro křesťanskou meditaci v ČR (Kontakty na meditační skupiny). Případně se můžete obrátit na exerciční domy. Pokud to shledáte smysluplným :-), můžete se obrátit i na mne (petr.sandera@volny.cz).

Petr Šandera